Italský renesanční nábytek

V první polovině 15. století přichází Itálie s novým uměleckým směrem zvaným renesance. Renesanční umělecký sloh se vyznačuje vysokou životností, bohatou řezbářskou výzdobou, zlacením a malováním. Právě díky těmto vlastnostem, se renesance uplatnila jak ve stavitelství, tak i při výrobě nábytku. Jako hlavní materiál se používalo především ořechové dřevo, dále potom také hruška, cypriš, javor či jedle.

Italská renesanční truhla

V období renesance vznikají nové formy a druhy nábytku. Hojně využívaným kusem nábytku byla truhla, která dříve sloužila pouze jako schránka pro uložení oblečení. Renesance však tomuto předmětu dala vlastnost okázalosti a to tehdy, když se na ni většinou vysoce význační malíři a řezbáři mohli „vyřádit“.

Příkladem může být typická italská truhla nazývána cassone. Tento typ truhly sloužil jako svatební dar, neboť byla zdobena symbolikou lásky, krásy, ctnosti a mužné síly. Truhla tedy znázorňovala partnerský vztah. Ten, kdo ji vlastnil a vystavoval, měl právě onu velkou lásku. Jiný typ truhly s mohutnou lavicí byla tzv. cassapanca, která měla navíc ještě zádová opěradla.

Italská renesanční skříň

Dalšími novými kusy nábytku se stal sekretář, psací stůl, kredence a další skříňové stoly. Avšak mezi typický nábytkářský předmět této doby řadíme kabinet. Jednalo se o stůl, který sloužil nejen jako stůl psací, ale byl určen také ke stolování. Vešlo se k němu více lidí a to nejen pro sezení v čele, ale kolem jeho všech čtyř stran, což bývalo kdysi nevídané.

Díky své multifunkčnosti a náročnosti při výrobě, se řemeslník, který jej vyráběl, stal vysoce váženým. Lze tedy říci, že renesance spustila obrovskou vlnu zájmu u uměleckého truhlářství a povznesla umění novými druhy nábytku pro budoucí uživatele.


Pro více informací na téma Středověký nábytek vyzkoušejte: