Nábytek v Severní Americe (USA) v 19. století
Ke konci 18. století a počátku století devatenáctého se objevuje styl nazývaný - federální. Nábytek, který se vyrábí v tomto období je velice jemný a lehký. Američtí umělci totiž používali k jeho výrobě kvalitní mahagonové a saténové dřevo. Někdy tvořili nábytek i ze dřeva třešní a ořechů.
Častokrát se také setkáváme s náhražkami těchto dřev, například za mahagonové se používalo zabarvené bukové nebo javorové dřevo. Vznikají nové ornamenty a symboly inspirované Evropou. Mezi ně patří nebojácný orel a jako ochrana mu poslouží štít.
Centrem tvorby tohoto nábytku se stal Baltimor. Federální směr byl později vytlačen jiným uměleckým stylem, který přišel z napoleonské Francie – jednalo se o empír.
Americké empírium se datuje do období 1820 – 1840, kdy se američtí truhláři snaží naprosto otrocky kopírovat francouzské modely. Avšak tím, že je Amerika v té době již známa svoji vynalézavostí, vzniká styl, který si nese obrovskou originalitu.
Samozřejmě, že existují kritici, kteří nedají dopustit na tradiční francouzský nábytek, začíná se objevovat stále více a více přívrženců, kteří obdivují a oceňují skutečnou hodnotu tohoto nábytku.
V polovině 19. století, stejně tak jako v Anglii, se američtí výrobci nábytku pyšní svým novým designem, který se definitivně změnil. Nábytek již není těžký, robustní a ošklivý – je to doslova umělecké dílo.
Stejně tak jako v ostatních zemích, i Amerika si prošla rokokovým oživením a gotickou obnovou, kdy si řemeslníci potrpěli na kvalitní práci s kvalitním dřevem a citem pro design.
O několik let později přichází však do Ameriky rustikální styl. Tedy naprostý opak toho jemného a malého nábytku. Jedná se o nábytek vhodný do obývajících pokojů a jídelen. Původně se začal vyrábět proto, že řemeslníci měli velmi omezené materiály a vytvářel se z borovice, dubu či cedrových prken získaných ze zvětralých stodol.
Ano, mluvíme o rustikálním, robustním a surovém nábytku, přesto však velmi okouzlujícím.
Dveře ze stodoly se velmi často použily na jídelní stoly nebo velké konferenční stolky vytvářející jedinečný americký styl. To vytvářelo naprosto domácí prostředí i pro návštěvy a pocit domoviny se tak vnesl do každé z místnosti velkého obydlí.
Tento nábytek pochází z různých zemí, například „texas“ nebo také „kovboj“ styl zahrnuje rovné, hrubé a jednoduché linie nacházející se hlavně na farmách. Využívá se také velmi často hovězí kůže a to zejména jako potahy na židle a barové stoličky.
Dále "New England", nebo "Yankee" styl naopak odráží puritánské linie severovýchodních států, kdy se využívá k tvorbě nábytku velkých prken pro výrobu kuchyňských stolů.
"Montana" nebo "Yellowstone" styl zase využívá konstrukce z kroucené vrby a větviček z různých stromů. Tento americký směr je snadno rozpoznatelný tím, že kusy nábytku jsou tvořeny ze stromů, které jsou typické pro národní park Yellowstone.
Barva tohoto nábytku je obvykle přírodní, nebo naopak velmi odvážná. Setkáváme se například se žlutým, červeným nebo modrým nábytkem oslavující veselé motivy a brilantní odstíny.
Drsné textury a jednoduchý styl prken propůjčují nábytku vzory amerického lidového umění. Mnoho malovaných kusů nábytku mají totiž podobný design připomínající americkou vlajku nebo je na něm znázorněno jednoduché zobrazení amerického života na farmě v devatenáctém století.
Ačkoli mnoho kusů nábytku z této doby se zdálo být jednoduché na výrobu, nebyla to tak úplně pravda. Jejich tvorba byla docela složitá. Jednalo se o důmyslně vykládané designy s přírodními akcenty, které tvořily každý kus nábytku originálním a velmi zajímavým.
Spousta kusů nábytku z této doby se naštěstí zachovalo, lze je vidět v muzeích, na nábytkářských výstavách nebo jsou ryze sběratelskou chloubou bohatých lidí.
Pro více informací na téma Nábytek v 19. století vyzkoušejte: